Ultras pejskaři? Nic nového, ale vodsaď, podsaď!!!!

Stala jsem se členkou několika stránek o psech. Příspěvky zde již nekomentuji ani nepřidávám. Tak nějak mě nebaví pravidelně číst k nim připojené diskuze, které jsou zcela mimo. Příklad za všechny - majitelka vznese dotaz, jaké granule má koupit, když potřebuje ušetřit. Odpovědi však nejsou radami na dané téma, ale dozvíte se, čím, kdo krmí (ačkoli je vám to buřt), pak se vše zvrhne na téma, zda vůbec krmit granulemi, a když si dočtete celý řetězec diskuzí, najdete tam možná jeden tip, který plně odpovídá položené otázce. Nutno podotknout, že jde o jeden ze 150 odpovědí. :) Jeden by rád poradil, ale vědomí toho, co vám přistane za aktualizace komentářů, mne upřímně děsí.

Jsem i na více podobných stránkách, nejen o psech, ale profesních. Diskuze zde probíhají ovšem naprosto stejně. Obecně by se dal řetězec těchto reakcí popsat tak, že buď neodpoví nikdo, nebo se reakce zvrhnou v pranýřování těch, kdo mají svůj a pochopitelně jiný názor.
A už to jede.

Naposledy se někdo ptal na krycího psa pro čubku s tím, že deadline spěchá a na akt jsou možné pouze dva dny. Přihlásilo se pár lidí s krycím psem a následně to začalo! A komentáře se jen hrnuly.

1)      Rozjíždíš množírnu bezpapírových psů, ačkoli to zde neustále kritizuješ!

S tímto statusem musím souhlasit. Jsem zastáncem toho, že do dob kontroly chovů a eliminací nežádoucího krytí se prostě agresivní
a přerostlý bígl neobjevil. A vím o řadě chovatelů, kteří mají psy s PP, a přesto je na krytí nedoporučí, protože jim v rámci chovu něco nesedí. Ostatně otázky typu: „Jé, vy máte pravého bígla?“ jsou pro mne dodnes více než úsměvné.

2)      Jak je možné, že se ti přihlásil na krytí chovatel psa s PP?

I s tím musím souhlasit. Jakmile máte chov (uchovaného psa s PP) a chovnou stanici, ručíte za své psy více, než běžný majitel. A klub nebo jiná instituce by měl vaše nežádoucí chování pokutovat. (Že se tak mnohdy neděje, je jiná věc.) Protože argument, já bych chtěla, aby měl náš Niko štěňátka, a aspoň jednou si to užil, nejen u chovatelů neobstojí.

3)      Následovaly velmi vysvětlující odpovědi chovatelů o tom, jakého psa mají a zda a proč jej krýt apod.

Víceméně bych je shrnula tak, že řada chovatelů má psy s  PP, ale nikdy je ke krytí nedoporučí. Nikoli kvůli zdravotním indispozicím, ale třeba kvůli povaze, která jim obecně do chovu nesedí.

4)      A chovatelé byli okamžitě pranýřováni za to, že ne všichni v dané skupině mají psy s PP.

No, já beru fakt, že jsem členem skupiny bíglů, kde je jakýkoli majitel tohoto psa. Ale když je většina statusů o množírnách a bíglech v útulcích, nechápu pak, proč to podporovat osobně? Svým psem, který by si to měl jednou užít…

5)      Nakonec ve skupině přistál jednoduchý status – Kdo máte jakého psa, s PP a bez, dělám statistiku.

(Zatím to vychází 2:1 pro psy bez PP.) A čekám, co se z toho vyvine. Nedivila bych se reakci typu, tak jsme vám to (majitelům bíglů s PP) nandali!

Myslím, že u všech majitelů psů a skupin pro ně, by mělo platit jasné pravidlo. Měj jakéhokoli psa, s PP či bez, a buď si vědom všech následků. Nestěžuj si, co to stojí, nestěžuj si, jak se chová, a nediv se, že má choroby. A když už to děláš, chovej se zodpovědně k sobě, svému mazlíčkovi i k ostatním psům. A nemáš-li toho svého pod kontrolou, začněte se to znova učit. A buďte benevolentní k názorům a radám ostatních!

Každý pes (s PP i bez) totiž něco stojí – váš čas, vaši energii, poplatky, veterinu, žrádlo, výstavy, uchovnění apod. Prvních 5 položek je společných, bez ohledu na rasu a původ. Zbytek jsou investice těch, kdo se rozhodli psa uchovnit. Stejně jako u kteréhokoli jiného byznysu, jde o budování značky (firmy) a s tím spojených investic. A mluvíme-li o firmě, což chovatelská stanice bezesporu je, pak se bavíme
i o zdanění. V případě vrhu pak nejde, jako u množíren, o tzv. malou domů, ale o zisk, který jako chovatel (podnikatel) následně vykazujete.
A oproti množírnám naštěstí funguje jedna věc – chovatelský klub si sakra hlídá, abyste čubu nenakryli kdykoli hárá, ale jen 1 ročně. (Osobně
i to je moc, pokud má čubka pravidelný vrh 10 štěňat. Ale aspoň nějaká kontrola tu je.)

Právě proto jsem se stala pozorovatelkou statusů výše zmíněných skupin a stránek. Možná z lenosti… ale spíš pro fakt, že vím, že u lidí
na rozdíl od psů platí téměř dvojnásob rčení, že starého psa novým kouskům nenaučíš. Pro některé z nás, jsou naše (vaše) myšlenky bohužel nesdělitelné. Můžete se snažit sebevíc, ale lidem prostě řadu věcí nevysvětlíte. A byť se snažíte sebevíc, o psech něco víte a v PR
a komunikaci jste kovaní, je vám to k ničemu. A proč?

I pesjkaři totiž mají své ultras. (Stejně jako jiné zájmové skupiny.) Nejde o jiný živočišný druh, ale o lidi, fanatiky, kteří se budou bezmyšlenkovitě rvát za svou pravdu či lež. Poznáte je podle toho, že se za ní rvou v diskuzi, v níž se na jejich názor nikdo neptal. :(

Svým způsobem mezi ultras také patřím. Jsem fanatik a rvu se za svůj názor. Na rozdíl od pejskařských ultras jen tam, kde se mě osobně ptají… Ale už polevuji. Když u první odpovědi cítím, že nedopadá na úrodnou půdu, vzdávám to. Jeden by se totiž pro bígly a psiska rozdal, ale stále platí: Vodsaď, podstaď.:)))