Měla jsem až slzy v očích, když jsem poprvé uviděla nakresleného Roníka. Jeho výraz věrně vystihuje jeho vlastnosti - čiší z něj láska, mazlivost, štěněčí něha, ale i roupy, co zase provede příště. Rony žil nějaký čas mezi kočkami, tak občas pěkně zamňouká i nám. A přestože je mu teprve rok a půl, stihl už mít štěňata. Díky němu ožil i náš Bertík. Ten mu to vrací tím, že ho chrání. Roník je takový náš kočkopes a "všudybýlek". Doprovází nás všude, aniž bychom tušili, kudy přišel a kde byl. Doufám, že s námi bude co nejdéle.
Příběh č. 1 - Rony
