Po tobě ani pes neštěkne

Osobně myslím, že tuhle hlášku slyšel alespoň jednou v životě každý. Málokomu ale v tu chvíli, došlo, co znamená. Ona totiž pokaždé znamená něco jiného. Alespoň podle mne.

Mezi nejčastější případy patří situace, že někoho podvedete, zklamete a on se s vámi loučí (spíš řve, než cokoli jiného) větou: „Tak si běž, však po tobě ani pes neštěkne!“ Rovná se, máš smůlu, přišel jsi o mou přízeň apod. A nejen, že tě nikdo nepřivítá (jako věrný pes), ani tě nikdo neohlásí (jako věrný pes). Prostě budeš vzduch. To asi znají všichni, byť nechci s jistotou tvrdit, že se to každému vážně stalo. Jde totiž o sociální chování, a i když ve svém okolí znám ty, kteří tuto větu slyšeli opakovaně (nebo ji slyšet měli!), nemyslím, že by skutečně zažili situaci, kdy je odstřihnou i věrní psi (rodina třeba).

I lidé totiž (bohužel) zjistili, že stačí zavrtět ocáskem a být milý a ono to nějak dopadne. Prostě to alespoň jednou zkusí… Co kdyby? Přesto platí, že tuto větu rádi neslyšíme, protože tak nějak víme, co znamená, a jsme-li sociálně citliví, dochází nám její nevratné důsledky okamžitě.

Jenže tato hláška pro některé z nás znamená i něco víc. Třeba pro mě. Mám tři čubky, odháraly, a tak nějak začaly být sociálně citlivé, rozuměj, štěkají a komentují, vrtí ocáskem a občas jsou i milé. Že pes štěká a nezpívá, vím, ale ony štěkají stále a i na mě. A jejich vzkazy jsou – haf, haf mám hlad (po jídle), haf, haf chci vodu, haf, haf to je moje pohovka, haf, haf přikryj mě tou dekou, haf, haf mazli se se mnou… Myslím, že kdyby to na mě neřvaly minutu poté, co jim tyto služby poskytnu, přejdu to. Ale TOTO! Navíc musím upřesnit, že neštěkají (rozuměj, neříkají) své požadavky současně. A teď si představte, že jste muž a tohle vám dělají tři ženy… Asi už jste také v obraze…

Naštěstí nejsem muž a svým holkám rozumím, jsem vlastně jedna z nich, a chápu, že jsou občas (stejně jako já) „hormonálně ve sračkách“. (pozn.: hormonálně ve sračkách = být extrémně citlivá bez ovlivnění rozumu a mozku, ženy jsou v tomto stavu pravidelně každý měsíc, dále v těhotenství a při menopauze). Vlastně jde o chvíle, kdy po nich až na výjimky ani pes (muž) neštěkne. Pravdou je, že poslední dobou mají v rámci rovnosti pohlaví tento stav i někteří muži. Věřme, že tímto krokem rovnoprávnost končí. :)

Jsem sociálně citlivá, někdy také každý měsíc štěkám. Ale nějak se mi už déle štěká s jistotou, že po mě pes vždycky štěkne. A když to nebude pes? S jistotou mohu tvrdit, že půjde o mé čubky. :) Takže zatímco si většina z vás přeje, aby se vám tato situace nikdy nestala. A větu „Po tobě ani pes neštěkne“ jste nikdy neslyšeli… Mým přáním je, kéž po mě už pes (čubka) neštěkne. A když, ať není můj. :)