Naše doga Barunka byla citová náhrážka za naše dva nezbedné syny. Bylo to naše třetí dítě. Ráda spala s námi a my skoro na zemi a rádi jsme podle jejích potřeb volili dovolenou. Jezdili jsme pouze tam, kde se jí líbilo. A ona byla za vše vděčná a svou psí láskou nám vše oplácela. Již dlouho není mezi námi, ale denně nám chybí.
Příběh č. 10 - Bára
